ŘECKÁ HISTORIE III

10. listopadu 2007 v 18:30 | Fixta |  ČERNÉ RUBÍNY
Jakmile tam dorazila všimla si střáží. Vzala měšec uvázaný za opaskem. V něm měla květy čeměřice. Rozsypala jí kolem sebe, zavřela oči a pronesla: ,,Pronos, mudros, dei." V ten moment zmizela a mohla pohodlně proklouznout kolem stráží. Když došla k trůnu řekla: ,,Ied, sordum, sonorp." Objevila se těsně před královýma očima. Ten zrovna pročítal nějaké dokumenty. Zvedl na chvíli zraky, aby si odpočinul od té bílé barvy. Tu si všiml Farimé stojící těsně před trůnem. Lekl se. Žena šla k němu blíž a se vztekem v očích se ho ptala: ,,Kde je moje vnučka králi." Kalikos se vzpamatoval z leknutí. ,,No jak to mámě vědět, kde je její vnučka. Ani nevíme kdo je, příde si sem a z čista jasna kde je moje vnučka?. Kam si jí dala, tam jí má osobo. A koukej zmizet, nemáme zrovna čas ani náladu hledat ztracené děti", řekl a znovu se začetl do lejster. ,,Jmenuji se Farimé a dnes králi, jsi ty nechal moji vnučku utopit." Král se zadíval do stropu. Pak si vzpomněl na včerejší výslech a svitlo mu. ,,Takže to dneska byla tvoje vnučka. No tak dobře ti tak. Jak sis jí vychovala, takovou si jí měla. A teď koukej vypadnout, mám spoustu práce se svou politickou kariérou. Na hlouposti nemám čas." Farimé se však nedala odbýt. Přistoupila ke Kalikovi ještě blíž, sáhla mu pod plášť a vytáhla odtamtud náhrdelník zdobený velkými rubíny. Zvedla ho do výše, pak jej hodila na zem, posypala trochou hlohu řka: ,,Teď králi pocítíš hněv bohů. Zabil jsi nevinného člověka. Za to, ať tě stihne moje kletba. Tento šperk se stal nástrojem zla, ať ten, kdo jej bude nosit, zlo také přinese. Ty králi nenajdi klidu, jak v životě, tak po smrti. Ať stejný osud stihne toho, kdo toto vše zapříčinil." Jak to dořekla hodila mu šperk pod nohy. Ten dostal strach a vyslal signál vojákovi stojícímu u dvěří. Voják se k ženě opatrně přiblížil a bodl jí zezadu nožem. Farimé zasténala a padla na podlahu. Kalikos sešel z podstavce k mrtvé stařeně. Kopl do ní, usmál se a řekl: ,,Tak vidíš, ty stará čarodějnice, zase jedno vítězství. Vždycky zvítězím. Hoďte jí k tý její vnučce", přikázal a pak se sehnul, aby zvedl svůj náhrdelník. V tu chvíli se lekl. Před jeho očima krvavě rudé rubíny zčernaly. Kletba začla působit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama